V posledních letech se zlato a stříbro staly v očích investorů vysoce atraktivními aktivy. Tato drahá kovová aktiva, která byla od pradávna symbolem bohatství a uchovatelů hodnoty, se nyní nacházejí v centru pozornosti. Vysoká volatilita finančních trhů, rostoucí inflace a geopolitická nejistota vedly k tomu, že investoři hledají bezpečné přístavy pro ochranu svého majetku. Zaměříme se na důvody, proč je zlato a stříbro v současnosti mezi investory tak oblíbené, jaká je jejich role v makroekonomické situaci a jaké mohou být jejich výhledy do budoucnosti.
Makroekonomická situace a její vliv na cenu zlata a stříbra
V současnosti čelí světová ekonomika několika výzvám. Po koronavirové krizi, která zpomalila globální ekonomiku, následoval prudký růst inflace v mnoha zemích. To bylo způsobeno kombinací narušených dodavatelských řetězců, expanzivní měnovou politikou centrálních bank a zvyšujících se nákladů na energie a suroviny. V reakci na tyto vzrůstající inflační tlaky mnohé centrální banky, včetně amerického FEDu, zvýšily úrokové sazby, což vedlo k obavám z recese.
Zlato a stříbro mají historicky status „ochránců hodnoty“, což je činí atraktivními v obdobích vysoké inflace a ekonomické nejistoty. Investoři se na tyto kovy dívají jako na způsob, jak ochránit své investice před znehodnocením měny. Zlato, v tomto ohledu, má silnou tradici jako uchovatel hodnoty, zatímco stříbro, i když je cenově dostupnější, často následuje trend zlata a může poskytnout podobné výhody. Jeho role však postupem času roste a některé centrální banky dokonce zvažují nákup stříbra do svých rezerv. (Zdroj: The Economist – Why silver is the new gold)
Vývoj ceny zlata
Zdroj: kurzy.cz
Vývoj ceny stříbra
Zdroj: kurzy.cz
Geopolitické napětí a role kovů jako „bezpečných přístavů“
Dalším faktorem, který podporuje poptávku po zlatě a stříbře, je rostoucí geopolitické napětí. Konflikty, jako je válka na Ukrajině, napětí mezi USA a Evropou a obavy z kybernetických útoků a teroristických hrozeb, vytvářejí nejistotu na globální scéně. V těchto dobách, kdy jsou tradiční investiční trhy náchylné k výkyvům, investoři častěji volí drahé kovy jako ochranu proti riziku. Zlato a stříbro jsou považovány za stabilní aktiva, která nezávisí na jednotlivých národních ekonomikách nebo politických systémech, což je činí ideálními pro ochranu majetku v krizových obdobích.
Nízké úrokové sazby a vliv na drahé kovy
Dalším faktorem, který přispívá k oblibě zlata a stříbra, je dlouhodobě nízké úrokové prostředí. Když úrokové sazby zůstávají nízké, výnosy z tradičních investic, jako jsou státní dluhopisy nebo termínované vklady, jsou omezené. To vede investory k tomu, že hledají jiné alternativy, které nabízejí potenciál pro růst. Zlato a stříbro mohou v tomto prostředí získávat na přitažlivosti, protože nenesou úrokové náklady a mohou sloužit jako „nezávislé“ aktivum, které není přímo závislé na změnách úrokových sazeb.
Kdy se stříbru a zlatu nedařilo?
Zlatu a stříbru se v současnosti poměrně daří, je ale důležité zmínit i období, kdy tomu tak nebylo. Není totiž pořád posvícení! Zatímco zlato dlouhodobě roste na ceně, podpořené především poptávkou centrálních bank a jejich zvyšováním zlatých rezerv, stříbro je poměrně volatilní. Obě dvě aktiva reagují silně na již zmíněné probíhající nebo přicházející krize. Po krizích, kdy zavládne optimismus a lidé se již tolik nebojí, cena obou aktiv klesá – zejména stříbro, jehož cena je více náchylná ke změnám. Tuto situaci jsme mohli zaznamenat po skončení finanční krize v roce 2008 a následném optimismu do roku 2019.
Další faktor, který ovlivňuje cenu těchto kovů, jsou vysoké úrokové sazby. Vysoké úrokové sazby ovlivněné centrálními bankami zvyšují atraktivitu úročených aktiv, jako jsou dluhopisy nebo bankovní depozita. Drahé kovy nenesou žádné úroky, ani dividendy, což pro investory v době vyšších úrokových sazeb není lákavé, a proto raději sáhnou po dluhopisech.
Stříbro: Drahý kov s průmyslovým využitím
I když zlato dominuje jako uchovatel hodnoty, stříbro je rovněž velmi žádaným kovem, zejména díky svému využití v průmyslu. Stříbro je klíčovým prvkem v mnoha technologických aplikacích, včetně výroby solárních panelů, elektroniky a lékařských zařízení. Tento průmyslový aspekt znamená, že poptávka po stříbře může růst s tím, jak se světová ekonomika digitalizuje a orientuje na zelené technologie. Poptávka po stříbře roste zejména v Číně. (Zdroj: The Economist – Why silver is the new gold)
Tento průmyslový charakter dává stříbru určitý růstový potenciál. Investoři tedy často vnímají stříbro jako kombinaci bezpečného přístavu a růstového aktiva, což z něj činí atraktivní volbu pro diverzifikaci portfolia.
Jaká je budoucnost zlata a stříbra?
Budoucnost zlata a stříbra bude pravděpodobně závislá na několika klíčových faktorech. Prvním z nich je inflace. Pokud inflace zůstane vysoká nebo se dokonce zrychlí, zlato a stříbro budou i nadále silnými aktivy, protože se budou považovat za uchovatele hodnoty v době, kdy měny ztrácejí svou kupní sílu.
Dalším faktorem je měnová politika. Jakmile centrální banky začnou snižovat úrokové sazby, může se poptávka po zlatě a stříbře opět zvýšit. Když sazby klesnou, investoři často hledají aktiva, která mají potenciál zhodnotit se, a drahé kovy jsou jedním z těchto alternativních aktiv.
Rostoucí poptávka po stříbře v technologických a průmyslových odvětvích, zejména v oblasti obnovitelných zdrojů energie, bude pravděpodobně také pozitivně ovlivňovat jeho cenu v dlouhodobém horizontu. Tento trend může stříbro učinit nejen bezpečným přístavem, ale také růstovým aktivem.
Budoucnost těchto kovů vypadá slibně, přičemž zlato i stříbro budou pravděpodobně i nadále plnit roli stabilních a růstových aktiv.
Nezapomínejte!
I přestože jsou zlato a stříbro mezi investory oblíbené, nezapomínejte na diverzifikaci! Správné rozložení investic pomůže vyrovnávat růstem propady jiných aktiv. Když se bude dařit akciím, tak byste se připravili o tento potenciál, naopak, když se jim dařit nebude, pak jej mohou vyrovnávat ceny drahých kovů, dluhopisů apod.
Drahé kovy by měly být zastoupeny v celém portfoliu do 10 %, protože jinak riskujete možnou ztrátu, jako tomu bylo např. v období 2012-2020 (viz graf výše).
Autoři: Libor Batelka, David Kučera
